Potkala mě trapná záležitost.
Moje PC, který vypadá že by mohlo pamatovat doby nejranější Velké Ruské Revoluce (ale přesto je tři troky staré) je zase v píči. Konkrétně v opravářské píči. Je tam už od středy, sem zoufalec, přijdu si jako feťák, ano, FEŤÁK, psychicky narušený jedinec bez jakéhokoli vnějšího kontaktu!
Moje Ego (které mě podle pana D. zničí) si to však ale nechce připustit. Ha Ha. Proto píšu i tenhle mizernej článek, poukazující na mou kritickou k posrání hodnou situaci píšu na ŠKOLNÍM IBM ThinkPad! Jak odpudivé.
Bez počítače ale vážně nemůžu nic. Ani se podívat na blbej předmět, protože to se všechno vede online a změněný rozvrh nám jaksi nikdo nevytiskl. O komunikaci s mými přáteli přes ICQ, až po facebook nemluvě.
Měli by dávat jako náhradu nějaký noťasy.
Ten bych si pak ale nechal. Ach néé já se zabiju.
Taky sem se dověděl že sem citovej vyděrač, och jak povzbuzující vmém životě, no a v sobotu přijela do varů má jediná expřítelkyně Kač, takže sme se po roce a čtvrt konečně viděli. Teď už mě ale omluvte. Musím se věnovat PEK - tedy psaní všemi deseti (ano správně můj milovaný předmět). O šťastném shlédání s Kačkou budu psát třeba až budeme mít hodinu IVT. Tedy v pátek. Ahahaha počítač už totiž asi do konce života neuvidim jinde než ve škole.
nevím co bych delal bez kompu....chmm.Upřímnou soustrast