Duben 2010

Tomáš lže

25. dubna 2010 v 10:03
Krasne nedelni dopoledne, odpoledne, ba mozna i vecer, zalezi na tom, v jakou denni dobu si tento clanek ctete.

Prokrastinace je neuveritelna silenost. Dle wikipedie se jedna primo o nic, protoze clanek o ni tam neni, nicmene podle Maximaje to delani neceho jineho v dobe, kterou by jste meli stravit vasemi povinnostmi a praci. Proste se vyserete na to, co mate udelat a venujete se necemu mnohem vic stajlis.

Napriklad ja sem typickym zastupcem prokrastinancni generace. Ackoliv jsem mel na napsani clanku dva tydny, az vcera jsem si psal se sefredaktorkou o tom, co do toho clanku vlastne napisu, a urputne jsem ji presvedcoval, jak ten clanek dneska do 12 bude mit a - cituji - "bude to bomba!"

Napric tomu, ze jsem v tu chvili nemel ani nejmensi tuseni co-tam-proboha-mam-asi-tak-napsat, lhal jsem jako kdyz tiskne. Jsem spatny clovek. ^^

Ale vidite to, misto toho, abych psal, protoze do uzaverky zbyvaji zhruba dve hodiny, radsi pisu na blog a ten clanek zacnu psat az v jedenact. jsem zkratka vyznavac adrenalinovych sportu.

Joris Voorn - From a Deep Place

24. dubna 2010 v 11:07
fajn děvky.

Jistě všichni moc dobře víte, kolem jaké hudby kroužím, co mě baví, zaujme, co mě nebaví a nezaujme (ach opět slovní hříčka hodná nobelovky za literaturu...) - je to elektronická hudba jakéhokoliv druhu. Vyjma drum n' bass. Ať je to elektro pop, klasický techno, house, tech-house(ach ach!), nu-rave mého kamaráda Tvykse, nebo hardstyle, prostě mě to baví. No, nedávno jsem objevil jednoho holandského moc pěkného pána (ano DJs poslouchám podle vzhledu...), který nejenže hrál krásný mišmaš techna, minimalu, houseu a nevím čeho ještě všeho, že sem se zamiloval. Ten pán se jmenuje Joris Voorn a ten pán taky vydal v roce 2007 desku, která stojí za poslech i pro ty, kteří drandí na metalu.

Deska From a Deep Place je již jeho druhým hudebním počinem, předcházelo jí album "Future History",které je poskládané z jeho vydaných EPček, bohužel ale nemá s Jorisovo současným soundem nic společného a celkově mě albům zaujalo asi jako Hanička Zagorová. Tedy vůbec.

FADP je těžko uchopitelná a zaškatulkovatelná deska - obsahuje spoustu psychidelických soundů, někdy možná připomínající Williama Orbitha (My People, May the Days Be Aimless), jindy je to zase house jako řemen (The Deep, Early Bird), a vše se zase vrací ke starému - na technu ujetému - Jorisovi (klasika MPX309).
Deska se hodí na klidné válení u vody jako dokonalý hudební podkres pohodového house až ambient, deska se hodí na párty, deska se hodí na neuvěřitelné bláznění po pokoji. Deska je všestraná a to se jen tak nestává. Rozbrečí vás když máte depresi, nebo naopak umocní vaši dobrou náladu.
Fakt, že je to deska mého oblíbeného hudebního stylu mi dělá ještě větší radost.


I'd like to put you in a trance ...

21. dubna 2010 v 21:49
to on teda umí ...

Kdykoliv se cokoliv se stalo, uklidnil mě a dodal mi sílu. Dneska zase.

Po velmi, velmi dlouhé době defakto idylického vztahu se na obzoru opět objevil prudič O. Nesnášim toho kreténa. Co mi zase navykládal za sračky ... skočil bych na něj a zabil bych ho za ty kecy nejradši.
Zaplať pánbů za Dádu. Ach.

Dělat si srandu z obézních lidí je špatné.

20. dubna 2010 v 20:13
Ale my se toho nebojíme.

Vzdy jsem byl neomaleny, neslusne se chovajici parchant, ale kdo me ma pridaneho na facebooku a nema me prispevky skryte (tech lidi vzhledem k obscenostem, ktere tam zverejnuji zda se moc nebude), musi dnes trpet opravdu extremnim zpusobem.

S Filipem T. jsme totiz na nasich Zdech zapocali kozi valku.
Vite v jakem ohledu "kozi" ;)

Nejsou to velke kozy. Jsou to obrovske kozy, monstrozni, nejgigantictejsi kozy jake kdy svet a facebook spatril! Vetsinou jsou majitelkami ne prave stihle damy, jenze my se jim prihlouple smejeme. A treba za to ty zabicky nemuzou. Treba maji jenom stitnou zlazu nebo co. Jak ste po tom tlusty a vylezou vam oci a zily.

Vite co myslim.

Dnes to bylo jen telegraficke, ale nic mimo internetovy prostor se nestalo. Nebudu vas jiz zatezovat.
Mimochodem jste mi udelali radost. Blog.cz mi hlasi, ze vcera muj blog navstivilo 77 lidi (bless you bitches) a predevcirem to bylo neco malo pres devadesat. Toto muj blog nepamatuje, maxima se vetsinou pohybovala okolo 50, 60 lidi. Diky.

^^

Nechat se osouložit od Justina

19. dubna 2010 v 17:19
Víte, mám své mouchy.

v nedeli, kdyz jsem opoustel byt ve kterem ted s Davidem travim drtivou vetsinu vikendu, jsem mel nechvalne tuseni ze budu trpet jako zvire cely tyden co od sebe oba budem vzdusnou carou tak 30 kilaku.
Mel sem pravdu, ostatne jako vzdy. Kazdopadne se mi to zda mnohem lepsi nez kdyz jenom na par hodin prijel a pak zase odjel. Rozhodne se mi tolik nestejska, asi proto, ze se pres tu noc jeden druhyho nabazime "az dost". No, dobre, mozna i prebazime.

Dnesni cesta ze skoly domu byla jedna z tech povedenejsich. Za me a Karol si prisedly dve slecny, jejichz prehled o zivote by se dal shrnout jako "neuspokojivy". Jedna byla krasna, druha oskliva, coz ale v jejich ointeligenci nehralo ocividne prazadnou roli. Jedna blbejsi nez druha, abych to shrnul.
Pokud jsem dobre poslouchal, meli obe pripominku k me nadherne modroucke bunde wesc.
Inu, rozjel sem v duchu ofenzivu. Ta krasavice, co mela na drzce kopie Carerry a tunu make upu k tomu, mikinku adidas (jak jinak), na nohou stoprocentne dziny Fishbone a boty stoprocentne Nike, jake jine? Moda je to, co ma kazdy vy kokutci!

Pak mluvili o ekzemu, o tom, ze kdyz se nemuzou za boha opalit, ze se hned spali, nacoz pronesli par perlicek o solarku. S Karol jsme chvili rozjimali nad vysi jejich inteligencniho kvocientu, pak jsme spustili.
- Mam kapavku.
Obe zmlkli.
- Mela bys napsat do Bravicka Karol, ja nevim jestli je rozumny to prechazet ... ale tak ja mel jenom syfla no, nevim jak je tu u tyhle brebery.
- Hm snad to bude v poho jako u tebe.

Vystupovali jsme se sirokym usmevem v obliceji a pohledy tech dvou blbek byly opravdu opravdu uzasne.
To uz jen tak nezaziju.

Eyjafjallajökull rocks!!

16. dubna 2010 v 22:02
Island vraci uder...?
Mam tu mnou tolik ocekavane vzruso! Rano se probudim a vsude bude plno aut zasranejch od toho popelu ze sopky Eyjafjallajökull! Joooo! Nesnasim, kdyz na Islandu vybuchne sopka a ja nemuzu letet letadlem, jako to mam kazdy tyden 3x ve zvyku, nesnasim kdyz se ceska delegace nedostane na pohreb polskeho prezidenta ale miluju, ze treba nemuze priletet Sebastien Leger do Roxy, protoze tu uz pres rok nehral a je to jeden z mych nejoblibenejsich DJs.

Resim strasne dilema.
V reklame na jedne nejmenovane seznamce pro buziky me nalakali na slevy znacky Ed Hardy az 73%. Ocekaval sem tricka po nejvetsi sleve tak 50% nekde kolem tisicovky. Ovsem, stala se velmi velmi fatalni chyba. Po zdlouhave a unavne a trapne registraci sem se dozvedel, ze nejenze vsechny polozky (mimoradne nechutne...) jsou vyprodane, ale navic, cena po 70% sleve (hahaha ...) presahovala 1300 Korun. Jake bylo me prekvapeni, kdyz jsem zjistil ze puvodni cena za to nejhnusnejsi tricko co kdy mohl Christian Audigier namalovat byla 3500 + ?
za prve : nechapu jejich pocetni machinace, tady neco smrdi
za druhe : nerozumim, proc kdyz za krasne tricko Ed Hardy dam v americkem online store 65 dolaru, kdezto tady v prepoctu 160? ;D

Svet je uzasny, v Americe maji nejspis ve znacce Ed Hardy neco jako v Evrope New Yorker.

Díky bohu za ibalgin.

15. dubna 2010 v 20:33
a cigarety a alkohol a značkové spodní prádlo.

Comebacky jsou fajn. Davaji vam falesny pocit dulezitosti. Tak treba ze jste pred tim, nez jste s tim sekli, i neco v "danem oboru znamenali". Jenze cas je relativni a vysoke postaveni vratke. Kdekoliv. A tak, po zhruba ctyrmesicni blogarske abstinenci se vracim zpet za mou falesnou slavou, ktera je sice opet v nedohlednu (na chudaka Tomika se totiz ve svete internetu docela zapomnelo - docela!) ale znate me - ja si svou prestiz chte nechte vydobiju zpet alespon do techto prazdnin kdy s tim zase seknu a bude po prdeli.

David je stale (!) se mnou a ja stale (!!!) s nim. Jakkoli se to muze zdat neuveritelne, nas vztah momentalne stagnuje na velmi vysokych prickach. Zacinam mit docela obavy ze uz bude jenom klesat, protoze vyssi zebricky zamilovanosti se ve 21.stoleti nevyrabeji.
Mam k tomu padne duvody.
Poslednich "x" vikendu spolecne travime v byte po mem zesnulem dedeckovi (dej mu panbuh klidnej spanek, tuhle sodomii ve svym byte urcite neocekaval) coz je to nejuzasnejsi co me zda se mohlo potkat. Jenze. V nedeli rano, kdyz se nas odjezd pomalu blizil, David udelal behem sve ranni hygieny neco co mnou projelo jako dyka. Jsem outlocitny, to je o me vseobecne zdalo, ale toto, to bylo za hranici meho chapani! Proboha! On! V mych ocich nejnadhernejsi nejeuzasnejsi nejchytrejsi moderni uspesny pracujici muz plny elanu a mladi se vysmrka do umyvadla? PANEBOZE!! Najednou tu byl pocit "Deda je s Davidem v koupelne?"
Tricitka je tricitka.

Ale tak vite jak. Nejake smrkani do umyvadla mnou prece neotrese. Brr.