Červenec 2010

Parkování

28. července 2010 v 9:46
Dneska ráno to zase přišlo, ani nedovedu popsat co. Nevím, jestli to bylo tím, že se můj mozek pořádně nevyspal, nebo tím že sem včera chlastal nalačno, ale nenávidím to. Jsou to strašný psychický muka, kdy si uvědomuju naprosto všechno na sto procent ale na na sto procent přitom nechápu nic, jsem ve strašnym útlumu.
Nejsem magor nebo tak, psychicky sem naprosto zdravej, ale tyhle stavy občas mívám, já nevím jak se to dá popsat, ale nikdy mi nezbejvá nic jinýho než jít na cigáro a uklidňovat se. Dneska to pomohlo a hned jak to přestalo, jak sem se začal cítit naprosto normálně, sem se málem rozbrečel. Jenže jsem si uvědomil, že kdybych to teď udělal, zlomí mě to, ten problém, a s každym dalším "parkováním", jak tomu říkám, to bude mnohem horší.
Možná se mi nic neděje a je to jenom nějakej pocit, že mi tělo říká že je něco špatně, že bych si měl lehnout, že bych neměl pít kafe, Colu, že bych neměl kouřit, že bych neměl pít, začal pořádně jíst ale ... asi to řeknu mámě a zajdu si k psychologovi.
Ale stejně mi řekne že mi nic neni a že sem vlastně hypochondr takže mě vlastně pošle k psychiatrovi.
Achjo, přijdu si tak trapně, ale nikdo o tom neví a nedokážu o tom nikomu říct, když vlastně nevim jak to popsat ... nejsem magor. Opravdu ne. Jen ... nevím.

Počátek...?

26. července 2010 v 9:18
Včera sme navštívili v Auparku Palace Cinemas, kde nás hned u pokladen pohltila největší fronta v historii lidstva. My sme už lístek měli, naštěstí, a samozřejmě že všichni šli na ten samej film co my - Inception. Popisovat to by na mě bylo fakt dost komplikovaný, málo kdo o mě neví, že jsem nejhorší vypravěč filmů a vtipů na světě.

K filmu jako takovému moc není co vytknout, až na typickej zkurvenej konec kterej se v posledních letech v Hollywoodu zabydluje, konec konců film skončil dobře, i kdyby ten konec nebyl takovej jakej si myslim že byl, taky by skončil dobře.
Je to prostě divný a musí se to vidět, už kvůli Leovi, kterýmu se v ulízanejch vlasech a obleku nikdo na světě nevyrovná.

Včera sem se nechal ostříhat na slovakia style a po dlouhý dlouhý době co tenhle sestřih nosim si můžu říct že vypadam přece jenom o trochu jinak - nechal mi totiž ve prostřed na "číro" vlasy delší a po krajích je nelidsky a brutálně zkrátil, což ve výsledku vypadá dobře. Je dobré vypadat dobře.

Robert odešel do práce a když kocour není doma ... :)

You must be STUPID for fame

24. července 2010 v 13:06
Hudebnímu světu vládnu namakaní černoši, všichni do jednoho zpívající vlastně jeden a ten samý song. A všichni jim to žerou. Nádherně to jde vidět na MTV Hits, kde se dokola točí dejme tomu 40 písniček za den stále dokola v jiném pořadí - no není ten dnešní hudební svět super odlišný?

I když vlastně teď právě začalo "Gaga vs Beyoncé TOP 20", což chci vidět.

Včera jsme s Robíkem přiletěli z Finska. Projeli jsme ho od Helsinek až po Rovaniemi, což je město přesně na severním polárním kruhu. Bylo tam 12 stupňů, což působilo na prostředek tady velmi velmi horkého léta jako skvělý refresh. 
S Robem se na můj vkus dost hádáme. Zatímco s Davidem nebylo o čem se hádat, protože kvůli jeho zkurvenému milostnému flegmatismu jsme nikdy nic neřešili, s Robiem je to jiný. Víc dospělácký což je moc dobře. 
Zpět k Finsku : jedním slovem je to nádherná země, ale dalšími slovy je předražená, strašně ostře tam dodržujou zákony (když sem si šel zapálit musel sem působit dost extravagantně) a chlast v samoobsluze si tam nekoupíte a ve speciálních prodejnách vám ho bez ID zcela jistě neprodaj. Takže žít tam bych nechtěl.

No na druhou stranu, když jste uprostřed lesů u jednoho z tisíce Finskejch jezer, sobi vám tam pomalu žerou z ruky a světlo je tam o půlnoci jako u nás v půl sedmý večer, na tohle všechno zapomenete a myslíte jenom na tu krásu. 

Doufám že se tam brzo vrátím a všem ostatním vřele doporučuju. 
No, jdu se věnovat Gaga a Beyoncé. 

Kylie Minogue - Aphrodite

13. července 2010 v 15:55
Bohyně přistála
Kylie Minogue se už před časem zmínila, že se chce vrátit ke svým disko-kořenům. Deska Aphrodite je prakticky jejím comebackem po nepříliš vydařeném albu X, a i když se Kylie musela vracet, neudělala ani krůček zpět.
Aphrodite je jedním slovem nadčasová. Možná že je na takové soudy ještě brzo, ale myslím že se nebudu moc mýlit, když povím že toto je album, o kterém se za dvacet let bude říkat že předběhlo doby popu.
Je pravda, že v těchto vodách se toho už asi nemá co měnit, všechno se slévá do těch elektronických sráčovinek a pro pořádný pop nezbývá moc místa - a to je právě ono. Kylie sice využila potenciál posledních dob - co je nejvíce elektro, to nejvýše v hitparádách - jenže Kylie to narozdíl od ostatních sluší, ona v tomhle stylu začínala, ať chceme nebo ne a tak nikdo jiný než ona nemá větší právo tento styl "zneužít" ve svůj prospěch.
Aphrodite je také jedna z mála, která nemá tak vlezlý titulní singl, že ačkoliv ho na MTV slýchávám až 8 krát denně a v rádiích o nic méně, stále se mi neohrál. Jsem hudebně náročný člověk a tak má Kylie můj zasloužený respect.
I když to samozřejmě všechno není její "vina", skvělé album by asi těžko vzniklo bez skvělých producentů a že jich na Aphroditě pracovalo požehnaně. Za všechny uvedu určitě Stuarta Price, který například produkoval Madonně úspěšnou Confessions on a dancefloor.
Kylie předběhla sama sebe, i když to možná ani nechtěla. Třeba se chtěla vrátit jenom do starách kolejí a povedlo se jí něco tak energického, že to lze ztěží uchopit do slov. Jednoznačně deska sezóny, no, možná i roku.

10/10

Aphrodite

Summer

7. července 2010 v 18:36
Je to otevřený. 

Asi už sme spolu moc dlouho nebo co, ale nějak sme si začali lízt na nervy. Dneska odpoledne třeba. Měl toho hodně, chudáček, byl na ne asi příjemný tříhodinový návštěvě zubaře, tak se nasraný přiřítil domů a seřval mě, že jako když se celej den válim doma, můžu uklidit třeba, žejo. 

Tohle mě prostě ... nasralo je velmi slabé slovo, začal sem mít i návaly, ano, NÁVALY, z toho vzteku, chtěl sem mu říct něco tak sprostého a odzbrojujícího, ale nic nebylo tak dostatečně silné, aby ho to dostalo do kolen.

Ano, mohl sem to udělat a asi sem i měl, ale chápejte mě, celé tři dny se tu válím, když se zeptám jestli neni třeba s něčím pomoct nebo jestli nemám něco udělat, ozve se většinou "Nie, ja to urobim". Tak co sem si měl jako myslet? Když odešel úplně sem na všechno zapomněl, před sebou notebooka, válel sem se, ani sem si nepředstavoval že mám něco udělat, nebo že by se to slušelo, myslel sem že všechno už je udělané. 

No a jak jsem dopadl. Pohádali jsme se zatím asi nejvíc, protože sem se samozřejmě cítil ukřivděný a pak sme se samozřejmě utěšovali.
Mám to ale život, sakra! 

Chci domů

3. července 2010 v 11:08
a to sem nikam neodjel.

Odpočítávám sekundy do chvíle, kdy skončí sobota. Nesnáším víkendy, když jsou prázdniny. Na co jsou? Vždycky sem si myslel, že víkendy jsou proto, aby sme měli od školy nějaký volno, aby sme pořád nepíčovali a nebyli věčně z tý školy nasraný (což stejně jsme, i když jsou víkendy) tak na co jsou teda ty ZKURVENÝ VÍKENDY i o prázdninách??

Všude je akorát do dvanácti, celej den hovno na práci, všichni se válej doma ... a já nechci!

Můj osobní život začal bejt trošku zajímavej (jakoby sem to měll za potřebí nebo co...) a tak, kromě telefonátů od mýho "velikýho", jak Robíkovi říkam, mám telefony i od mého ex, od Davida.
Chybím mu, a miluje mě, a je hrozný hlupák že si to rok a čtvrt neuvědomoval a bojí se že je pozdě.
No, je pozdě.

Včerejší večer s sebou nepřinesl moc vydařenou akci v Loutkárně. Přišlo za prvé strašně málo lidí, za druhénebylo už v deset (!!) co pít, a já i přes to, že sem si vychlastal pouze svého sekta a nic víc, měl ukrutný bolesti hlavy. Asi začínám stárnout a ten chlast mi nedělá dobře.
Ale je pravda, že jsem se zase pobavil s Ester. Kdyby tam nebyl nikdo nikdo na světě ale jenom ona, zasměju se s ní vždycky.

Ať už je neděle!! Odjíždím k nám domů, do Bratislavy.