Summer

7. července 2010 v 18:36
Je to otevřený. 

Asi už sme spolu moc dlouho nebo co, ale nějak sme si začali lízt na nervy. Dneska odpoledne třeba. Měl toho hodně, chudáček, byl na ne asi příjemný tříhodinový návštěvě zubaře, tak se nasraný přiřítil domů a seřval mě, že jako když se celej den válim doma, můžu uklidit třeba, žejo. 

Tohle mě prostě ... nasralo je velmi slabé slovo, začal sem mít i návaly, ano, NÁVALY, z toho vzteku, chtěl sem mu říct něco tak sprostého a odzbrojujícího, ale nic nebylo tak dostatečně silné, aby ho to dostalo do kolen.

Ano, mohl sem to udělat a asi sem i měl, ale chápejte mě, celé tři dny se tu válím, když se zeptám jestli neni třeba s něčím pomoct nebo jestli nemám něco udělat, ozve se většinou "Nie, ja to urobim". Tak co sem si měl jako myslet? Když odešel úplně sem na všechno zapomněl, před sebou notebooka, válel sem se, ani sem si nepředstavoval že mám něco udělat, nebo že by se to slušelo, myslel sem že všechno už je udělané. 

No a jak jsem dopadl. Pohádali jsme se zatím asi nejvíc, protože sem se samozřejmě cítil ukřivděný a pak sme se samozřejmě utěšovali.
Mám to ale život, sakra! 
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama