Všechno to nepodstatné okolo

8. listopadu 2010 v 20:35
.. však vy víte
Nesnáším zbytečné formality. Kondolence na pohřbu, gratulace k právě narozeném dítěti. Je to směšné a dost laciný způsob, jak někomu vyjádřit, že na vás někomu záleží.
Blbost.
Ve skutečnosti není moc lidí, kterým o Vás jde. Bohužel. Jsem kazič iluzí.
Já pár formalit musím vyřešit. Jsou nadevše těžké. Zbytečné. Nechci je dělat. Ale musím.
Mazat fotky, smsky, vzpomínky, dokonce přejmenovat si ho z "Miláček" na "Robert" v mém telefoním seznamu mi dělá strašné problémy. Sentiment. Ale bez slz. Jsem na sebe pyšný.
Vlastně sem se na to připravoval dlouho. Poslední měsíc. Psychicky jsem si říkal, že mě opustil, že mě nemiluje a že ode mě odchází. Dnes se to vpodstatě všechno jenom oficiálně potvrdilo a já si můžu říct "ano, měl sem pravdu." Nebo "nic nečekaného". To se prostě stává.
Když sem v neděli odjížděl, nechal jsem tam i klíče, které jsem mu "ukradl". Klíče od domu, které jsem vlastně nikdy nepotřeboval, ale byly pro mě symbolem něčeho velmi důležitého.
Věděl jsem, že už se do toho domu nikdy nevrátím. Ani nevím proč. Žádné náznaky k tomu nevedly, bylo to jako vždy. Já to prostě věděl. Nějak jsem to z těch stěn vycítil. "Už tu nemáš co dělat." Hrozný dům. Chladný a upřímný.
Všichni mě opouští. I já to jednou budu dělat.
 


Komentáře

1 Klárka | Web | 9. listopadu 2010 v 6:48 | Reagovat

Některý věci končí jenom proto, aby uvolnili místo něčemu lepšímu...

2 Daniel | 9. listopadu 2010 v 14:08 | Reagovat

Jakto?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama