Velké drobnosti

24. března 2011 v 15:11
Zjišťuju, že nenávistí k sexu a dalším fyzickým výkonům, které by se směle daly přiřazovat k tělocviku netrpím jen já, ale celá řada mých přátel a známých. To mě vede k sáhodlouhému uvažování. Takhle je to přeci špatně. Celou zimu sem čekal až přijde jaro. Až se probudí moje základní pudy, až se probudí zvířata i v ostatních kolem nás. Kdepak. Jsme chladní jak dvanáctileté panny na pitevně.
Je to jenom chvilková záležitost na pár týdnů. Přinejhorším snad měsíců. Ale co když se vpodstatě nic neděje, pouze není chuť a my to prožíváme tak urputně, až se to nakonec stalo naší realitou? Lze si vsugerovat nechuť k milování s druhým člověkem? Lze si vsugerovat nechuť k lásce?
Míša si nevsugerovala absolutně nic. V pátek večer odlétá do Itálie za svým přítelem, se kterým se seznámila loni na podzim na Djerbě. Nikdo nevěřil, že jejich vztah přežije první měsíc. A ejhle, jsou spolu půl roku. On, doktor, bezhlavě zamilovaný a vidící v Michelle matku svých budoucích třech krásných italských dětí. Ona, studentka, na pokraji psychického a nervového zoufalství z toho, kam jí Vincenzo - to je onen partner - tlačí.
Je pravda že by nebylo fér oznámit mu jen tak narovinu, že ho opouští. Ale vzhledem k jeho věku lehce překračující 35 let by to mohl každý muž unést. Ne všal závislý a majetnický Vincenzo, který s Michelle plánuje svatbu poté, co dosáhne osmnáctin a první dítě spolzené o svatební noci.
Důvod, proč s ním Michelle nemůže strávit ani 4 dny bez neustálého neurotického těkání je ale jiný. Jsou to maličkosti, drobnosti, které nás na protějšících dohánějí k šílenství. Mlaskání při jídle. Slintání ve spánku. Přehnaný naturalizmus.
Já zatím skončil pouze u smrkání do umyvadla. A šel. Dál to vážně nešlo. Jde vidět že mam velmi nízký práh mé psychické nátury.
 


Komentáře

1 Klárka | Web | 24. března 2011 v 17:02 | Reagovat

Podle mě si můžeš vsugerovat nechuť ke všemu. Je to sice na nic, ale všechno to máme v hlavě...

2 krutakomedie | Web | 29. března 2011 v 20:06 | Reagovat

Stále doufám, že nelze. Protože mimo pocitů ohledně jídla si dokážu nalhat vše.
Smrkání do umyvadla provozuji. Když máš do krve rozedřený nos je to lepší než ničit tenkou vrstvu kůže kapesníkem. Rozbuška je také malá a jakou má sílu (v závislosti na typu do deseti centimetrů).

3 Vierin | E-mail | 30. října 2011 v 22:37 | Reagovat

podle mne se da vsugerovat temer cokoliv... od toho ze ti neni zima po extremy kdy muzes i onemocnet a na dotycnou vec umrit.. Uvedu treba priklad: bude se hojit rychleji ten clovek po operaci ktery chce uz byt zdravy a nebo ten ktery chce smrt???

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama