Bestie

31. května 2011 v 21:00
Už jsem se delší čas neozval, ale věřte mi, nebyl důvod.
Za 1) můj život stagnuje na určitých příčkách, které lze nazvat unisono. Výkyvy nálad se nedostavují (a nejspíš na blozích není nic zajímavějšího než právě depresivní články v kontrastu s těmi veselými) a dobrodružství zrovna taky neprožívám.
Za 2) zjišťuju, že o mym soukromí se už toho ví víc než dost.
Nevim, co mi jebe v hlavě (a vida, nějaký ten psycho výkyv tu přeci jen je!) ale strach z toho, že jsem pro všechny uživatele internetu tak dostupnej, mě dohání k zoufalým činům. Nastavil sem si například bezpečný facebook pro nezletilé (!) jenom pro můj osobní pocit zadostiučinění a bezpečí.
Dneska jsem zmoknul. A potom sem šel na dvouhodinovku tělocviku.

- Pro gaye neni nic horšího než bouřka a tělák.

trefně prohlásil Davidovo přítel Pavel když mě vezli oba dva domů, viděl totiž můj výraz v obličeji. Problém samozřejmě nebyl až tak v tělesné výchově, jako spíš v totálně nacucaných jeanách Diesel a o mikině, která vypadala že sem s ní přeplaval kanál La Manche.

Můj přítel je v Belgii na služební cestě. Posílá mi mmsky roztomilých oslů. Jako by to snad měl bejt určitej ekvivalent.
Ahoj osle. Samozřejmě vím, že to tak nemyslí, ale vzhledem k jeho neustálým problémům s mojí osobností by klidně i mohl.
Sem totiž bestie. Začalo to už o víkendu, když jsme spolu šli do kina do slováče na Zdrojový kód. Vyšel zamlklý a viditelně zdecimovaný. Bestii Tomáše nenapadlo nic jinýho než: No co, ignoruje mě, já budu ignorovat jeho.
Jenže nebohému mému partnerovi film protkaný smrtí skrz naskrz připomněl loni na podzim zesnulého tatínka.
Já piča.
Nikdy sem netušil jak složitý je zaťukat na dveře koupelny když víte, že na druhý straně je někdo psychicky zdrcený. A pláče. Vendulka utěšitelka se ve mě probudila a já se mohl celou následující noc utápět ve výčitkách.
Ďábel má na světě plejádu kompliců.
Má bestiální stránka však očividně nadále nespí, ale já mu to přeci říkal. Říkal sem mu že sem štváč.
Vím že tímhle nic neovlivním, ale moje svědomí neni tak zasažený.
 


Komentáře

1 Infantility* | Web | 1. června 2011 v 9:55 | Reagovat

Ale tak každej dělá chyby, každej hřeší, jen někdo si to uvědomí dřív a někdo pozdějš..Ty výkyvy nálad znám, teď jsem veselá, ale ono to zas přijde, depka že jsem sama, že mi všichni utekli..

2 Infantility* | Web | 2. června 2011 v 21:18 | Reagovat

Bylo tam fakt úžasně, však dojeď :) Můžu tě hodit do vody, ať poznáš kus přírody.
P.S. Bestie nejsi a ani to druhý. Na to jsou jiní.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama